Výlet k Ďáblické hvězdárně

Poslední listopadovou neděli roku 2017 jsme nezahálely. I když bylo chladno a sychravo, vyrazily jsme podle plánu na nordic walking výlet do Prahy.

Tentokrát jsme se sešly dopoledne na Hlavním nádraží v Praze a hned jsme vyrazily na metro a na autobus k Čimickému háji. Počasí nebylo nepřívětivé, ale i když nepršelo, bylo tak nějak vlhko a zima, takže většina z nás by bez rukavic nevyrazila.

Hned při vstupu do Čimického háje jsme si připomněly základy nordic walking techniky, ale poněkud rychle a spíše v pohybu, abychom při dlouhé instruktáži neprochladly.

Cesta Čimickým hájem nám rychle utekla a než jsme se nadály, přešly jsme frekventovanou silnici rovnou do Ďáblického háje. Zde byl terén už poněkud členitější, ale v chladném dni, jako byla tato neděle, jsme to vítaly, neboť jsme se do kopečků pěkně zahřály.

Cestou jsme potkávaly i hodně běžců, a tak když jsme došly až na louku, kde se nám otevřel krásný výhled na hvězdárnu a do kraje, vytrhly jsme jednoho z běžců z rytmu i jeho tepové frekvence tím, že jsme ho požádaly, zda by nás nevyfotil. Ale naštěstí byl pan běžec vtipálek, a tak si nás velmi pečlivě našteloval a vyfotil hned několikrát.

Po společném focení jsme přešly až k vyhlídce nad hvězdárnou. Hvězdárna sama byla zavřená, ale výhled na náš rodný kraj z přilehlé skály nám to vynahradil. Na vyhlídce jsme hádaly, ve kterých místech se nacházejí naše rodné vísky, přičemž naše vlastivědné debaty by nám mohl závidět kdekterý zkušený vlastiznalec a patriot. …ještě že nás nikdo neslyšel, docela jsme se nasmály.

Ale protože na skále foukal celkem silný vítr, vydaly jsme se na cestu zpět. Po příjemné cestě podél okraje Ďáblického háje jsme došly až k místu, kde se nacházela venkovní posilovna. Někdo si zacvičil, ostatní (a to většina) využily zastávku ke svačině. Cvičením jsme se však mohly alespoň kochat – na místní mučidla se vydal trénovat jeden z místních okolo běžících. Se zaujetím i profesionalitou nám vlastní jsme mezi chlebem se salámem a koláčem hodnotily jeho techniku na jednotlivých stanovištích. Ale vcelku se dá říct, že i když nějaké drobné chyby v držení těla jsme zaregistrovaly, určitě mu cvičení a následný běh prospěly. My tomu rozumíme.

Posilněny svačinou a zoceleny cvičením (tedy ne naším) jsme vyrazily zpět do Čimického háje. Cestou jsme se ještě zastavily u skupinky historických šermířů, kteří si krátili nedělní odpoledne nácvikem nějaké nové středověké potyčky.

Asi v půlce zpáteční cesty Čimickým hájem jsme zastavily na krátké protažení. Nic nám nebylo, ale po protažení nám bylo lépe. A pak už jen hurá do tepla na autobus a následně zase do tepla na zasloužený oběd.

Ani tento výlet nezklamal, pěkně jsme se prošly, probraly důležitá témata, a také jsme se pokochaly krásou pražské přírody.

Do ukončení sezóny pak již zbývala jen poslední, již tradiční, prosincová akce – návštěva adventního trhu na liblickém zámku.

Komentáře k článku

Přidat komentář

K článku zatím nebyl vložen žádný komentář.

Nejbližší akce