Panský lom

Ve čtvrtek 12. 5. 2022 jsme vyrazily znova z Horního Hanychova jako minule ne směrem k Fénické cestě, ale nyní na druhou stranu po modré značce, a sice k přírodní pozoruhodnosti co do fauny i flóry – k Panskému lomu.

Obdobně jako minule na nás čekala výzva na prvních dvou kilometrech, které stoupaly do mírného kopce. Ale cesta vedla hned ze zastávky konečné tramvaje a od lanovky Skalka lesem, a tak jsme si mohly užívat toho, jak nám slunce svítilo na cestu skrze jarně sytě zelené listí, takže jsme to převýšení, které zdoláváme, ani nestačily vnímat. Počasí nám totiž vyšlo na jedničku, a tak tato túra byla jako za odměnu.

Po táhlém stoupání jsme konečně odbočily po vrstevnici k Panskému lomu. Chtěly jsme si ho prohlédnout z horního okraje, ale protože už se stromy obalily listím, bránilo nám to ve výhledu až na jeho dno. Ale i tak jsme se mohly pokochat krásným výhledem do kraje.

Co jsme nastoupaly, musely jsme sestoupat, a tak nás čekal kratší úsek dolů, na dno lomu. Přímo do lomu se sice nesmí, protože hrozí pád kamenů, ale u lomu je zajímavá cedule, která popisuje, co je v lomu všechno k vidění. Kromě zajímavých rostlin a geologických vrstev z různých období, nás zaujalo hlavně to, že v dole hnízdí krkavci a přespávají netopýři.

U lomu jsme si ještě se zájmem prohlédly místní ohniště. Možná příště vezmeme do baťůžku polínka a buřty na opečení. Ale také se nám líbily řezbářské výtvory u ohniště, které představovaly různou lesní zvěř. Moc hezké!

Následně už nás čekala jen příjemná cesta z mírného kopce a po rovině ven z lesa, kde byl nádherný výhled na Jizerské hory i Krkonoše. Mimoto ale také hezký travnatý plácek, a tak jsme hned provedly i nezbytné protažení a cvičení s hůlkami.

A protože jsme narazily na hezkou strouhu, která nám připomínala Kneippův chodníček, který je v městském bazénu, několik z nás neodolalo a provedly jsme Priessnitz walking – tedy chůzi po oblázcích ve studené vodě. Ten pocit po osvěžení a promasírování chodidel po výšlapu v terénu byl prostě k nezaplacení.

Podél strouhy jsme kolem ohrady koní s výhledem na Ještěd doputovaly až ke konci naší trasy. Ale místo rozchodu nás to táhlo na něco dobrého, a tak jsme se ještě zastavily v blízké kavárně, kde se nám moc líbilo. Po zasloužené kávičce jsme společně vyrazily na tramvajovou zastávku Hanychov kostel s dobrým pocitem z našeho krátkého výletu a nabité krásami okolní přírody a zážitky ze společně příjemně stráveného času. Příště půjdeme zase!

Komentáře k článku

Přidat komentář

K článku zatím nebyl vložen žádný komentář.

Nejbližší akce